Sušení je u léčivých rostlin velmi důležitý konzervační proces, který často rozhodujícím způsobem ovlivňuje kvalitu drogy. Droga je - li správně sušená, zachová si do značné míry původní barvu, jakou měla matečná rostlina. Sušení je nejjednodušší způsob konzervace, odstraňující z rostliny vodu. Zastavuje se enzymatická činnost rostlin. Zabraňujeme tím kvašení, hnití, zapaření a plesnivění rostliny.

Sušící prostor v malovýrobě musí být dobře větratelný, nejlépe vyhovují půdy, kolny apod. Nezbytností je odstranit prašnost a zamezit přístupu domácích zvířat a myší. Sušíme za nepřístupu světla na lískách, nerezavějících pletivech, čistých papírech nebo na pevných textilních síťovinách. Vrstva rostlin se liší od druhu v zásadě vždy taková, aby docházelo k dobrému provzdušňování.

Při větším množství léčivých rostlin využíváme průmyslové sušárny. Z průmyslových sušáren lze použít pásové, komorové, roštové v případě potřeby se upravují pro konkrétní druh léčivky. Doba a způsob sušení určuje obsah vody v rostlině. Teplota sušení se pohybuje od 35°C – 60°C, závislá na druhu léčivé rostliny. Musíme zvolit teploty, které vylučují znehodnocení drogy. Například u siličnatých drog nesmí teplota přesáhnout 40°C, neboť silice při vyšších teplotách těkají a jejich obsah se v droze výrazně snižuje. Po sušení je důležité nechat drogy vydýchat, a nemanipulovat s drogou.

Důležitým údajem, jak pro odbornou tak pro laickou veřejnost (sběrači) je tzv. sesychací poměr. Ten vyjadřuje poměr váhy určitého množství čerstvé suroviny k váze drogy, získané po sušení. Nejnižší sesychací poměr vykazují kůry. Obecně můžeme udávat sesychací poměr 3 : 1. Stejný sesychací poměr můžeme využívat i u kořenů. U naťí a listů je sesychací poměr 4 - 6 : 1. u květů je v rozmezí 6 – 8 : 1. Nejvyšší sesychací poměr 8 -10 : 1 je u plodů.